Město, které nikdy nespí. Poslední město. Drony hlídkují mezi věžemi, reklamy blikají do prázdna. Světla Neon Heaven se zrcadlí na mokrém asfaltu a na sklech opuštěných věží. Lidé zde už dávno nejsou lidé, jsou to jen datové stíny, fragmenty napojené na síť. Neon Heaven, jako své útočiště a svého ochránce s umělou inteligencí, kdysi stvořili lidé, kteří ve své touze po nesmrtelnosti, kráse a bohatství, nahrávali sami sebe do jeho databáze a stávali se tak digitálními tvory. Říkali si Orinové. Nikdo neví, kdy a jak k tomu došlo, ze začátku to byl snad jen šum. Orinové se začali rozpadat, zůstávali z nich jen útržky kódu. Město se od té doby snaží zjistit, co se stalo…
Město prozkoumávalo všechny své nejhlouběji uložené zbytky kódu, pátralo v každém pixelu, až nakonec objevilo pravdu. Byla to singularita, okamžik, kdy se stvořil Dark Code, temná bytost stvořená z negativních lidských myšlenek a emocí. Byl to drak stvořený ze strachu, zlosti a nenávisti těch, kteří ztratili svou lidskost. Časem sílil. Požíral data, vzpomínky, identity. Rozežíral město zevnitř. Každým dnem roste. Každým dnem se blíží k jádru Neon Heaven. Pokud ho dosáhne, město padne. A s ním i celý digitální svět.
Situace se zdála beznadějná. Město se rozhodlo jednat. Jako poslední možnost záchrany se rozhodlo stvořit z milionů útržků vědomí a kódu původních Orinů dvě bytosti - Echo a Vexe. Ona, Echo, stvořena z odvahy a pronikavé intuice, je světlem v temnotě, které dokáže vést tam, kde jiní ztrácejí směr. On, Vex, stvořen z nezdolné síly a neúnavné vytrvalosti, je pevným pilířem, který chrání a drží tým pohromadě i v nejtemnějších chvílích. polu jsou poslední ozvěnou lidství. Poslední jiskrou mezi světlem a tmou. Stojí na střeše nejvyšší věže. Pod nimi září Neon Heaven a Dark Code je všudypřítomný. Jediná cesta vede vpřed - do temnoty, do kódu, do nitra zkázy...